Představujeme kandidáty: Jan Vokurka

Člověk na slovo vzatý, s pevným postojem, ctí morálku, pravdu a diplomacii v jednání, otec čtyř dětí, potomek starého chaberského rodu, který nikomu neodmítne žádnou pomoc a nerad o sobě mluví.

Co Vás vedlo/přivedlo k politice?

Myslím, že to bylo sledem okolností a potřebou přispět také svou prací k dobrému dílu. V naší rodině je tradicí podílet se na dění v MČ; můj otec byl zastupitel a radní v Chabrech, maminka dlouho pracovala jako dětská zdravotní sestra u doktorky Hamáčkové, a tak oba rodiče zná několik generací Chaberáků.

Jste pozitivní člověk. Myslíte, že lidé potřebují pozitivní vzory?

To je těžká otázka. Nevím, jestli lidé potřebují pozitivní vzory, ale myslím si, že než něco a kohokoli kritizovat, je lepší se sám ukázat a předvést.

Proč opět kandidujete?

Za čtyři roky, co jsem ve vedení MČ, se hodně dobrého podařilo. Přesto je řada věcí nedokončených a některé jsou na samém začátku. Před nástupem do funkce jsem si spoustu věcí představoval jednodušeji, stejně jako většina lidí, kteří nemají s politikou zkušenosti. Realita je opravdu hodně jiná! Díky svému funkčnímu období znám obec dost dobře a myslím, že svou prací a věcným přístupem mohu být prospěšný. Mým zvykem je neodcházet od rozdělané práce.

Myslíte, že výsledky Vaší práce v oblasti veřejné zeleně a obnovy hřišť či vybudování cyklostezky dokáží znovu oslovit stávající i nové občany?

Co se týká veřejné zeleně a hřišť, udělal se veliký kus práce. Není důležité, koho mohu oslovit, ale zda vůbec chcete nést svou kůži na trh. Boj o voliče je vždy určité dobrodružství. Na voličích ve výsledku je, aby ukázali cestu, kudy a kam budeme společně směřovat.

Už řadu let, ne-li desetiletí, se mluví o moderní, nehlučné tramvajové trati, která by měla pomoci řešit přetíženost Ústecké. Vůbec témata „doprava“ a „výstavba“ jsou adrenalinová a vyvolávají vášně u některých lidí v MČ. Jak vidíte situaci Vy?

Obě témata jsou palčivá i těžká na řešení. Je to běh na dlouhou trať. Jedno volební období může třeba jen nastínit cestu jejich řešení. Doprava: podle mne je tramvajová trať velice prospěšná za předpokladu, že v návaznosti na ni bude uzpůsobena i ostatní infrastruktura. Myslím tím záchytná parkoviště, příjezdy k nim apod. Aby zaparkování, jízda tramvají a metrem netrvalo déle, než probíjet se do centra autem. Dříve většina lidí včetně mě jezdila z Chaber do města autem. Z dnešního pohledu je to nesmysl. Není kde zaparkovat, silnice jsou ucpané, ztrácíme čas čekáním v kolonách. Jinými slovy: nastoupím do autobusu, přestoupím na metro, případně na tramvaj a jsem na místě. Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby se cestování lidem přijíždějícím do Prahy vyplatilo časově i finančně. Každopádně je nutné o těchto tématech a s nimi spojených úskalích vždy lidi správně a pravdivě informovat. Občané by si měli celou problematiku vyslechnout až do konce a pochopit ji. Nelze vytrhávat jednotlivé kroky z kontextu, jak to v současné době dělá účelově zdejší opozice, což mě hodně mrzí. Myslet si, že tam, kde zrovna oni bydlí, kromě nich nikdo jiný jezdit nemůže, nesmí a pokud jezdí, může za to radnice, je nepřijatelné. Naše rodina má kupříkladu z jedné strany našeho domu frekventovanou Ústeckou a z druhé strany ulici Bolebořskou, u nás oboustranně průjezdnou. Ráno máme velký problém vyjet ze vrat. Slibovat ale, že se dopravní situace v Chabrech změní mávnutím proutku je alibismus a vůči občanům lež. Je to dlouhodobý proces závisející na mnoha faktorech.

Dlouhodobě se věnujete obnově zeleně, kultivaci dětských hřišť, stojíte za vybudováním nových fitparků i pro dospělé. Kolik byste ročně investoval do podobných projektů?

Do takovýchto projektů se dá investovat neomezeně. Je třeba si uvědomit, že nejenom výstavba stojí peníze, ale i následná údržba, třeba jen odpadkové koše; za něco se musejí nakoupit, potom osadit, udržovat, v případě vandalismu opravit, ale zejména celoročně vyvážet. A tak je to se vším. Ani u zdánlivých maličkostí se nejedná jen o počáteční investice.

Posláním komunálního politika je skutečná pomoc lidem, kdy politika jde stranou. Jak vnímáte svou současnou a případně i budoucí pozici ve vedení MČ?

Jak jsem již řekl: za mé čtyřleté působení jsem poznal mnohé. Netvrdím s odstupem času, že veškerá má rozhodnutí byla nejlepší. To ukáže až čas. Vždy jsem se rozhodoval dle svého nejlepšího svědomí stejně jako ve svém životě. A stejně jako ve svém životě nesu za svá rozhodnutí plnou odpovědnost.

Více o našem programu najdete ZDE.

Svůj volný čas dělíte na časově náročnou práci pro MČ a pro rodinu. Co pro Vás znamená slovo rodina?

Rodina byla, je a vždy bude na prvním místě. Myslím si, že pokud člověk nežije ve spokojené rodině, není schopen dosahovat slušných výsledků ani v práci ani v životě. Já to štěstí mám, se svou milující ženou máme čtyři krásné a zaplať Pánbůh zdravé děti.